Tím si také vysvětluji, že jsem na to promyšlené zlo ve jménu evoluce přišel tak pozdě. Druhým vysvětlením však může být i moje nedůslednost v péči o Věčnou :-( Nechal jsem se uchlácholit jejím zdánlivým prospěchem a považujíc ji za velkou a nezranitelnou, nevěnoval sem jí dostatek pozornosti.
Že měla, Věčná, pár lístku děravých a okousaných, jsem si nemohl nevšimnout, vždyť se vídáme každý den. Ve své naivitě jsem usuzoval na existenci protivného hmyzu, který si přiletí na můj balkon a s klidem si ukousne kousek lípy. Nevzdělanec! Při odpolední návštěvě mé milé jsem s hrůzou objevil větvičku, která nebyla větvičkou! Na detailních fotografiích je více než nápadná, ale ve skutečnosti byla téměř neviditelnou...
Popadla mě zlost, zlost na sebe sama, že jsem dovolil proradnému organismu hodovat na překrásné Věčné, pojídat ji za živa :-( Bohu díky (žel) v sobě nenosím zřejmě dostatek zvrhlosti, abych hnusné nenasytné housence připravil obřadnou a bolestivou (nedbaje na její nervovou soustavu) smrt.
Po sprovodění ze světa jsem běžel věčné dobít baterky, vyčistil jsem její lístky od pilu borovic, aby se jí lépe dýchalo a pro jistotu jsem jí ještě jednou prohlédl. Nenašel jsem však žádné další nebezpečí. Když už jsem se rozhodl odejít, spatřil jsem pohyb. Odporný padouch se prozradil, další neviditelná housenka se stala viditelnou, udělala chybu a zaplatila cenu nejvyšší! A mě vyděsila svojí schopností maskovat se, kolik jich ještě bude? :-(
Ale té lípy se nevzdám!
Žádné komentáře:
Okomentovat